Bitva na Bílé hoře, co jí předcházelo a jaké měla důsledky

     Nejdříve pro stručnost rekapitulace toho, co se na Bílé hoře stalo.

Wiki píše:

bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu.

A ještě jak silné byly oba nepřátelské tábory.

 ligistická armáda 12 000–13 000[1]6 děl k dispozici  císařská armáda 18 000–20 000[2]
ze Svaté říše římskélisovčíci (žoldnéřští jezdci z Polska)4 děla k dispozici  španělské a valonské tercie
Stavovská armáda   15 000 mužů
včetně žoldnéřů a spojenců

Převaha ve vojsku 2 : 1 ve prospěch císařských byla jednoznačná. Více https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_na_B%C3%ADl%C3%A9_ho%C5%99e

Zatímco vojenské historiky zajímají popisy toho, jak k bitvě došlo, jaký byl její průběh, zde se zkusíme zamyslet nad příčinami konfliktu, nad jeho důsledky a jejich interpretací mezi českými historiky. 

Začátkem tvrdého sporu většiny českých stavů s Habsburky byla III. Pražská defenestrace, která se udála 23. května 1618 z Ludvíkova křídla Pražského hradu https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_defenestrace_(1618).

Tomuto viditelnému malému konfliktu předcházely spory mezi stavy zemí Koruny české a Habsburky od počátku jejich vlády u nás, od zvolení Ferdinanda Habsburského za českého krále v roce 1526. Mezi českými a moravskými stavy neměl Ferdinand většinovou podporu, teprve po příslibu, že zaplatí polovinu ze státního dluhu 300 000 zlatých hned a druhou později, dostalo se mu české koruny. Žádný z místních uchazečů tuto podmínku nebyl schopen splnit.

K dosažení české koruny Ferdinandovi pomohla také dominující vláda Habsburků ve Španělsku, ve Svaté Říši římské a Nizozemí. Tuto dobu ale poznamenal i vznik německého reformačního hnutí (katolický kněz Martin Luther, přibil svých 95 tezí kritizujících a teologicky zdůvodňujících zneužívání odpustků na dveře chrámu ve Wittenbergu před 500 lety). Teprve poté Luther zjistil, že téměř za podobnou snahu byl sto let před ním upálen Mistr Jan Hus. Na rozdíl do doby vrcholného středověku v době Husově, byl začátek renesance příznivěji nakloněn  Lutherově protestantismu a navíc podporován vysokou německou šlechtou a měšťanstvem, které nepřály odlivu peněz do Říma. Byla tak zahájena revoluce v myšlení části evropské společnosti novým pojetím svobody člověka a jeho svědomí. Český utrakvismus převládl v Čechách a na Moravě již po roce 1415. Mezi německým obyvatelstvem zemí Koruny české se příbuzný protestantismus rozmohl podobně o sto let později a tak se v populaci Čech, na Moravě, ve Slezsku i obou Lužicích dostali katolíci do menšiny pohybující se mezi 10 až 20 % obyvatelstva, zato s vlivem na vládu v zemi naprosto neodpovídajícímu jejich počtu.

V české historiografii převládly dva pohledy jak na Bílou horu, tak na následných 300 let pod vládou Habsburků.

První byl katolický, představovaný historikem Josefem Pekařem a jeho předchůdci, druhý protestantský, popsaný Masarykem (resp. Františkem Palackým). Pekař tvrdil, že konflikt spočíval ve sporu převážně románsko-katolické společnosti s méně rozvinutou germánsko-protestantskou a že ta pokročilejší zvítězila. Palacký a Masaryk naopak zastávali názor, že 300 let vlády Habsburků znamenalo pro země Koruny české ztrátu samostatnosti, národní úpadek a vynucený příklon ke katolicismu.  Ten se už v 19. století ukázal jako ideologie na ústupu, na rozdíl od protestantské orientace, která ovládla průmyslovou revoluci svým důrazem na pragmatismus.

Katolíci zase zdůrazňovali rozkvět kultury a nakonec i ekonomiky v Čechách zejména v 17. a 18. století a navíc tvrdili, že Bílá hora zachránila Čechy (a Moravu) před obrazoboreckým kalvinismem, který do Čech sebou přivedl Fridrich Falcký.

Oba krajní názory jsou probírány dosud, i když vrchol sporu probíhal jako „Spor o smysl českých dějin“ mezi Masarykem a Pekařem především do třicátých let minulého století. Pokud jde o riziko kalvinismu v českém a moravském prostředí, je třeba zmínit, že nejméně čtyři pětiny české populace byly již před defenestrací dlouhodobě utrakvistické a protestantské a převrat z roku 1618 byl vyvolán do značné míry arogancí katolické menšiny. Nebýt tohoto tlaku, kalvinismus by se v Čechách nemohl stát významnou vírou.

Důsledky roku 1618 a následných 300 let téměř neomezené vlády Habsburků v Čechách a na Moravě, je těžké hodnotit převážně pozitivně. Po zveřejnění Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 v Čechách a 1628 na Moravě, došlo k významnému okleštění práv příslušníků české stavovské obce ve prospěch panovníka, k obrovským majetkovým přesunům, srovnatelným snad jen s poměry po roce 1989, vypuzení stovek tisíců protestantů ze země, a naopak obsazení jejich míst císařem dosazenými cizinci. Český jazyk se velmi rychle stal utlačovaným jazykem a je zázrak, že přežil až do roku 1918.

České země se ekonomicky vypracovaly mezi nejdůležitější části monarchie, z hospodářského růstu ale těžila především Vídeň. Z pobělohorských zakonzervovaných poměrů nám dodnes sice zbyla krajina posetá význačnými barokními památkami, vzdělanostně a intelektuálně však česká provincie, nejen ve srovnání s Rakouskem, ale především s celou vyspělou Evropou, strádala. Jen díky národnímu geniu loci se z prohry na Bílé hoře český národ dostal, a po roce 1918 mohl začít rozvíjet své dosud Vídní potlačované hřivny.

Poučením z událostí následujících po bitvě na Bílé hoře je, že většinou po dobrovolném předání moci cizině, následují tvrdé, pro národ nepříznivé důsledky. Pozvání lucemburské dynastie bylo jen shodou okolností pro český živel přínosné. Stejně tak důležitý je závěr, že neúspěchem končí snahy malé země o samostatnou mezinárodní politiku bez předchozího zajištění významné zahraniční podpory.

Příspěvek byl publikován v rubrice Politika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.