Výročí bitvy na Bílé hoře 8. listopadu 1620

K článku na toto téma u Vidláka jsem napsal následující diskusní příspěvek:

O co tehdy šlo? Důležití je osvětlit si podhoubí celého konfliktu mezi zemskými stavy a Habsburky.
Ne moc se ví, že po celou dobu vlády Rudolfa II., až po Matyáše, kdy byla Praha hlavním městem Říše, mělo Španělsko v Praze vyslanectví (naproti dnešnímu Černínskému paláci) a z něj Říši de facto vládl španělský vyslanec Oňate. Budova byla vybavena stálou jednotkou španělské pěchoty a jednotkou jezdectva. Velmi podobné s dnešní budovou velvyslanectví USA na Malé Straně, jak co do vybavení tak vlivu na místní loutkovou vládu, až na to, že dnes Praha je jen nevýznamné město. Španělští Habsburkové totiž větší části Evropy vládli, ne jejich rakouští příbuzní. Kde je zlato, tam je moc a ve Vídni, natož v Praze za Rudolfa II. Habsburkové zlato neměli. A tak Praze, resp. Vídni vládl Madrid.
Odhadem bylo v tehdejších zemích Koruny české 80% protestantů, nějakých 15% katolíků a zbytek Židů a ostatních. Všem vládli katolíci.
Protestanti si sice vymohli na slábnoucím Rudolfu II. toleranční Majestát, který jim leccos dovoloval, ale ten ani katolík Zdeněk Popel z Lobkowicz za zemskou kancelář nepodepsal.
A začalo se to mezi stavy převážně evangelickými a národnostně německými a katolickými, převážně českými, mydlit. Navenek kvůli víře, ve skutečnosti pro ekonomickou a politickou moc.
„Čeští páni“, později popravení, byli většinou němečtí šlechtici a němečtí bohatí měštané (rod Schlicků pocházel z Chebu například). Ono se tedy hrálo o 80% majetku v Čechách na Moravě a ve Slezsku až po Vratislav.
V české historiografii vedle sebe běží dva proudy, jeden katolický, představovaný Pekařem a tvrdící, že v zásadě byla následná vláda Habsburků pro Čechy dobře, druhý evangelický, představovaný Palackým, který píše, že se jednalo o porobu národa.
Nepochybně Habsburkové zavedly v Čechách poměry, které vedly k hospodářskému, vzdělanostnímu a uměleckému rozkvětu, hlavně po roce 1700. Jenže je také fakt, že až do roku 1918 byl český živel utlačován živlem německým. Jak by bylo, co by bylo, kdyby nebylo, nemá smysl spekulovat. Fridrich Falcký byl kalvín a ti se třeba s uměleckými památkami ne*rali podobně jako husiti, viz. vypleněný chrám sv. Víta. Takže pokud by nepadl po BH, nic moc dobrého by nás také nečekalo.
Já bych řekl, že poučení z BH spočívá v poznání, že je důležité stále dokola se pokoušet hájit české zájmy a nezaprodávat je cizině. Protože někdy to zaprodání může znamenat 300 let vlády jiných nad námi. Někdy osvícených, někdy brutálních, vždycky ale cizích. Podřízení češtiny němčině začalo hned po BH vydáním Obnoveného zřízení zemského (ústavy nařízené Ferdinandem II. bez schválení zemskými sněmy) pro Čechy v roce 1627, pro Moravu o rok později. Obsahovalo následující novoty:

– místo dosavadního stavovství byl uzákoněn absolutismus,
– česká koruna vyhlášena za dědičnou v habsburském rodě až do vymření mužského
potomstva,
– duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský,
rytířský a královská města – ta měla na sněmu jen jeden hlas),
– katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích
(ti, kteří se nechtěli „srovnat“ s panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země,
ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví a také s výjimkou Slezska)
– jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým (ve skutečnosti mu však byl nadřazen),
– stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní.
– zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník.
Obnovené zřízení vyšlo pouze v němčině a nejvyšší kancléř zemské kanceláře Zdeněk Popel z Lobkowicz je nepodepsal, i když jej před tím císař uplatil hodností knížete.
Nešlo o reformu řízení zemí Koruny české, ale o represi vůči neposlušným poddaným. Reformy začala zavádět až Marie Teresie od poloviny 18. století a zejména Josef II., až tehdy bylo prosazování němectví jistým způsobem průvodním jevem reforem. Do té doby to byl více méně habsburský teror.

Pokud by evangelíci měli po Vestfálském míru 1648 v zemích Koruny české navrch, záleželo by na tom, kdo by vládl, pokud německá dynastie (třeba falcká) nebylo by stejně dobře jako za Habsburků.

Takže znovu, hlídat české národní zájmy a nenechat si vládnout cizáky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Politika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.